Záchod (záchodové mísy či WC - z anglického water closet - toaleta - z francouzského toilette - či také česky hovorově hajzl - z německého Häusl - domeček[1]) je zařízení určené pro vylučování lidských tělesných odpadů, zejména moči a stolice (výkalů), a pro jejich ukládání (tzv. suchý záchod), odvod (splachovací záchod) nebo i zpracování (chemický záchod). Slovo záchod může označovat samotné zařízení nebo i samostatnou malou stavbu nebo místnost, v níž se nachází.

Toaleta

Slovo toaleta (anglicky "toilet") bylo převzato spolu s jinými francouzskými zvyky a původně označovalo kadeřnictví a péči o tělo.

Během 18. století v anglicky mluvících zemích označovala toaleta dámský stolek přikrytý látkou. Později bylo slovo "toaleta" adaptováno jako ušlechtilá náhrada za termín vodní klozet, asi následujíc francouzské použití cabinet de toaletate (něco jako pokoj na pudrování). To bylo napojeno na uvedení veřejných záchodů, např. v železničních vlacích, které vyžadují tabulku na dveřích. Původní použití se stalo netaktním a bylo nahrazeno spojením "toaletní stolek" (dressing-table).

Obvyklé náhrady za slovo toaleta jsou WC (anglická zkratka Water Closet - vodní přístěnek), záchod, sociální zařízení.

Typy záchodů

Existuje mnoho různých typů záchodů, stejně jako mnoho způsobů hygienického očištění těla po jejich použití. Závisí to na národních zvycích a lokálních zdrojích. Nejčastější prostředek v západním světě je toaletní papír, někdy používaný spolu s bidetem, naopak v arabských zemích je používána výhradně voda a použití papíru je považováno za nehygienické.[2]

Některé toalety jsou speciálně upraveny pro imobilní lidi. Jsou dost široké pro vstup osoby na vozíku a často obsahují držadla přišroubovaná ke stěně, umožňujíc osobě přidržet se na toaletě.

Na západě je nejčastějším typem záchodu splachovací záchod, i když turecký záchod je stále používán v sociálních zařízeních v zemích jako Francie, Řecko, Itálie a Japonsko.

• Splachovací záchod
• Turecký záchod
• Chemický záchod
• Záchod s bidetem - tzv. sprchovací záchod
• Pisoár
  • Pisoár připevněný ke stěně
  • Pisoár podél podlahy
  • Kanálový pisoár
  • Kapesní WC - pouze pro malou potřebu a v případech žaludeční nevolnosti
• Suchý záchod
  • Jámový záchod: častý při kempincích a jiných provizorních akcích
  • Kompostový záchod: častý ve vesnicích, na venkově, ale též v některých moderních ekologicky navržených budovách.
  • Prevet - častý na starých hradech
  • Latrína - v češtině znamenalo hromadný jámový záchod užívaný zejména armádou v polních podmínkách. Význam se později přenesl i na běžné jednomístné suché záchody, zejména na tzv. kadibudky, samostatné dřevěné stavby. Slovo pochází z latiny (zkrácením slova lavatrina = umývárna, odv. od lavare = mýt se) a dostalo se do češtiny přes němčinu.